Přednášky

Chcete mě? Respektive některou z mých přednášek? Není problém, moc ráda za vámi zavítám!

Podmínky

Vybavení: Zpravidla potřebuju HDMI kabel připojený k projektoru či obrazovce, notebook si nosím vlastní. Případně zapojený počítač s USB vstupem a MS Office (moje přednášky jsou vyzkoušené v PowerPointu). Případně po domluvě něco, co zobrazí aspoň soubory PDF.

Čas: Po domluvě, možno přizpůsobit vyučovacím (45 – 90 min s diskusí) i běžným hodinám (zpravidla do 120 min s diskusí). V případě větší dojezdové vzdálenosti přednáším v době, kdy je reálné dorazit, případně uvítám možnost přenocovat. 🙂

Dostupnost: Je-li to v dosahu hromadné dopravy, není problém. Není-li, budu pravděpodobně potřebovat přiblížit z nejbližší zastávky vlaku nebo tak něčeho. 🙂

Finance: V případě škol a neziskových organizací velmi uvítám, pokryje-li mi úplata aspoň dopravu, po dohodě možno odpustit. V případě organizací ziskových cena dohodou. Drahá nejsem, ale vaše peníze mi umožní odpustit platbu těm, kteří si ji nemohou dovolit. 🙂

Kontaktujte mne na: jelena[dot]braum[at]gmail[dot]com

Nabídka

Evoluce chování

Můžeme i vznik něčeho tak individuálního, jako je chování, přisuzovat evolučním procesům? A naopak, jaký je vliv chování na vývoj nových fenotypových znaků? Má v sobě i člověk zabudované různé strategie chování, podle nichž se nevědomky chová? Mohou se změny v průběhu života jedince fixovat zpátky do genomu? Jak přispěly změny v chování k evoluci fyzických znaků? Co jsou to evolučně stabilní strategie? Jsme od přírody sobci nebo altruisti?

Evoluce versus kreace

Zábavně pojatá přednáška o vztahu vědeckého myšlení a teorie mladé země. Podíváme se na ukázky kreacionistických teorií, na jejich důkazy a materiály, dojde i na jejich vědecký časopis – a samozřejmě budeme celou dobu uvádět věci na pravou míru.

Vládci loutek

Všichni to známe, když se necítíme dobře, zůstáváme raději doma v posteli. Patogeni, ať už ti viroví, bakteriální nebo parazitičtí, na naše chování určitě vliv mají. Je to ale vždycky, stejně jako v případě nachlazení, pouze průvodní jev choroby způsobený tím, že nám není dobře, nebo jde o přímý záměr parazita? Jak moc sofistikované může být takové ovlivnění? Dovedete si představit, že byste se v důsledku nákazy parazitem ráno zvedli z postele, a namísto do práce zamířili někam na kopec, kde byste v klidu čekali, až vás sežere nějaký predátor? Přesně to se stává mravencům nakaženým motolicí. U člověka je něco podobného téměř nepředstavitelné, přesto si to někteří vědci představit dokázali, hledali a našli. Na úrovni Heinleinových Vládců loutek možná naši parazitičtí manipulátoři dosud nejsou, přesto vás jejich loutkářské umění nejspíše překvapí.

Evoluce parasitismu

V minulém roce jsme si spolu povídali o parazitech a o tom, jak pěkně si nás ty bestie umí omotat kolem prstu. Letos se vás budu snažit přesvědčit, že jsou paraziti vlastně nesmírně užiteční, a že bychom bez nich nežili ani zdaleka v takovém světě, v jakém dnes žijeme. Povíme si o tom, jak spolu hostitelé s parazity vzájemně interagují, a jaký vliv má tato interakce na celou evoluci a udržení biodiverzity; řekneme si něco o evoluci virulence a o tom, proč jsou některé choroby střídavě více a méně zabijácké, a to v závislosti na prostředí. Nakonec se dostaneme k tomu, proč je vlastně evoluce parazitů tak podivná – jako kdyby fungovala naopak, od složitých organismů k mnohem méně komplexním.

Zblázníme se z parazitů?

Pod tímhle názvem by se docela dobře mohla skrývat přednáška o našich lidových mudrlantech a o tom, co všechno podle nich paraziti způsobují – znáte to, takové ty běžné nemoci jako autismus, roztroušenou sklerózu, rakovinu… Nepochybně by byla zábavná, ale asi byste si z ní moc skutečných informací neodnesli. A tak se místo toho podíváme na to, jak paraziti ovlivňují naše chování, a jak a proč může takové ovlivňování chování a infekce nejrůznějšími patogeny obecně vést až do ordinace specialisty na duševní zdraví. A možná přijde i autismus!

Věda je věda

Co je to věda? Někdy se může zdát, že jde o tu nudnější část science fiction, anebo o soubor poznatků, jak jsme se jej nadrtili ve školách. A v nedávné minulosti jsme si uprostřed pandemie covidu mohli se zděšením uvědomit, že má tu sadu poznatků ke všemu každý vědec nějakou jinou. A navíc: kdo z těch, co o tom mluví, je vlastně skutečným odborníkem, a jak moc mu máme věřit? Tak o tom všem si budeme společně povídat.

Konspirační teorie

S konspiracemi se v posledních letech roztrhl pytel. Tedy ne že by se nevyskytovaly i v minulosti, všichni už jsme nejspíš slyšeli o fingovaném přistání na Měsíci, ovládání populace prostřednictím chemtrails, a očkování, které nás už mnoho desítek let smrtelně zabíjí. S nástupem covidu je to ale jakoby ještě výrazně horší, a napadení Ukrajiny Ruskem nám potom přineslo mnohá zajímavá odhalení i právě v konspiračních oblastech. Ale co si o tom všem myslí věda? Proč konspiracím podléháme, jak se šíří a v čem všem nás mohou ovlivňovat? To vše se dozvíte na přednášce, pokud nás tedy nezakážou.

Homosexuální zviřátka aneb Úpadek tradiční rodiny z evoluční perspektivy

Přirozenost, to je zrádná věc. Na jednu stranu od ochránců všeho tradičního a přirozeného slýcháme o tom, jak bylo v minulosti lépe, protože si s tou sexualitou a pohlavím nikdo nic nevymýšlel. To je, nepochybně pravda, jenom se tím, evolučně vzato, vracíme někam do časů před vznikem života. Tehdy si skutečně ještě nikdo nic nevymýšlel. Na druhou stranu existují věci, které, ač zcela přirozené, v civilizované společnosti tak úplně nechceme. Dívám se na tebe, infanticido, koukej se vrátit raději ke lvům. Vyjdeme-li si do přírody s lupou či jinými nástroji poznání, najdeme v ní sexuální strategie různé, a jejich obdoby můžeme následně pozorovat i u člověka. Jsou proti přírodě a budou příčinou vymření lidského druhu? Jistě ne a téměř jistě ne. Zato jsou, alespoň tedy z vědeckého pohledu, zatraceně zajímavé. Tak si o nich pojďme na chvíli popovídat.

Očkování a další sci-fi technologie minulosti

V hlubinách času, kde se věda proplétá s fantazií, leží klíč k pochopení naší budoucnosti. Cesta k moderním RNA vakcínám začala v prvním tisíciletí našeho letopočtu, současné přístupy řešení antimikrobiální rezistence staví na evolučním myšlení, jehož první stopy můžeme vysledovat v antice, a metoda CRISPR-Cas9 přirozeně navazuje na proces, který jsme jako lidstvo započali v neolitu — což nám může připadat děsně dávno přesně do okamžiku, než si uvědomíme, že nás předběhli mravenci. V této přednášce bude naším cílem cesta, a cíl možným začátkem dalšího výletu — možná až ke hvězdám.

Opice a internet aneb Evoluční bajka z jednadvacátého století

Žil byl kdysi jeden op, říkejme mu třeba Bonohouš. A tenhle Bonohouš, společný předek člověka a šimpanze, měl obrovské štěstí. Evoluce si totiž vzala do parády nejen jeho, ale i tisíce jeho potomků, jejich společností, ale i jejich nejvíce high-tech produktů: umělé inteligence a, samozřejmě, internetových memů o kočičkách. O výzkumech, které to všechno popisují, si navíc můžeme povídat. A to vše jen díky Bonohoušovi!

Evoluce vědomí

Umíte vyděsit včelu a probudit optimismus u čmeláka? Kdo všechno se pozná v zrcadle? A kolik jednotlivých já se skrývá v jedné chobotnici? Moderní výzkumy kognice a vzniku vědomí otevírají řadu zajímavých otázek, které zatím ne nutně umíme uzavřít, ale i cesta je opravdu fascinující.

(Ne)bojte se toxoplasmy

Toxoplasma gondii je s naší zemí spjata od začátku 20. století. V člověku ji poprvé objevil český lékař, v současnosti je nakaženo 20 – 30 % populace, setkání s ní není pro zdraví úplně příznivé, a posledních 1/4 století jsme celosvětově v popředí výzkumů toho, co s námi dělá. Tak co už tedy víme?

Věda zkoumá konspirace

Konspirace jsou s námi od pradávna, jejich přítomnost ve veřejném prostoru je ale stále patrnější. Navíc se propojují s dalšími směry lidského činění, a zakládají úplně nové fenomény, například konspiritualitu. Ale co si o tom všem myslí věda, jak to zkoumá, a, možná nejdůležitější otázka: měla by?

Náboženství okem přírodovědce

Může ateista věřit na duchy? Kapitolky z kognitivní vědy o náboženství. Jak se zkoumá náboženství zvenku? Prospívá víra dobrému zdraví a inteligenci? Mají ateisté morálku? Kvalitativní i kvantitativní výzkum náboženství, k čemu je to dobré?

Spánková paralýza jako zdroj náboženské zkušenosti

Poruchy spánku jsou samozřejmě nepříjemné, ale nic, co by zásadně změnilo život, že? Ne tak rychle. Zatímco náměsíčnost může představovat určitá zdravotní rizika, její opak – spánková paralýza – může otřást vaším celým pohledem na svět. Zejména pokud jde o to, jak vnímáte nadpřirozené jevy. Zajímá vás, jak? Pojďte to zjistit.

O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky

V roce 1945 skončila druhá světová válka, a už dva roky poté startovala do kosmu první zvířata. Mnohá z nich na raketách V2 ukořistěných právě během války. V průběhu let se za hranici kosmického prostoru dostala všemožná bezobratlá havěť, jakož i opice, psi, ryby, obojživelníci, ptáci a dokonce i jedna patrně značně nespokojená kočička. Pojďme se vydat na cestu s nimi a prozkoumat společně historii vesmírných letů se zvířecími kosmonauty, i důvody, proč a jak jsou vlastně zvířata ve vesmírném výzkumu využívána.

Očkování a evoluce virulence

Pochopení problematiky očkování si žádá mnohem hlubších znalostí, nežli jen načtení seznamu přídatných látek a nežádoucích účinků v informačním letáku jednotlivých vakcín. Šíření nákazy, její závažnost, a potenciální rozvoj nebezpečných eidemií je závislý na mnoha dalších, obvykle neuvažovaných faktorech. Závisí například na způsobech přenosu původce infekčních chorob, ale i na vývoji nebezpečnosti daného mikroorganismu v závislosti na podmínkách, v nichž se šíří. V promořené populaci totiž může docházet k adaptaci patogenu na agresivnější „chování“ vůči hostiteli (tedy nám), i k mutacím, které dále snižují účinek očkování i u dříve odolných jedinců. V přednášce se podíváme právě na tuto část faktorů a evolučních mechanismů, která se u laické diskuse o očkování obvykle opomíjí, ačkoli je při rozhodování o nutnosti povinného proočkování populace velice důležitá.

Proč nevěřím v darwinismus

Darwinova teorie se zrodila před více než 160 lety – v době, kdy věda teprve začínala rozplétat složitosti přírody. Od té doby jsme odhalili tolik nových skutečností, které původní Darwinovy myšlenky zpochybnily, že se musíme ptát. Proč bychom na této zastaralé teorii měli stále trvat? Evoluční biologie se po celou svou historii potýkala s problémy, které Darwin ani nemohl předvídat. Od záhadně komplexních mechanismů života po pozorování, která se Darwinově představě evoluce zcela vymykají. Tato přednáška se zaměří na to, proč „darwinismus“ v původní podobě již dávno neplatí. Ukážeme si, jak moderní věda pracuje s molekulární a vývojovou biologií, což bylo v Darwinově době nepředstavitelné, a proč takové přechodné články, jako jsou krokokachny nebo rybosavci, zůstávají neobjevené. Diskutovat budeme také o tom, jaké problémy evoluce stále nedokáže zcela vysvětlit, a co to znamená pro naše chápání přírody.

Magie moderního materialisty: Kognitivní vědy a magické myšlení

Vědec, skeptik či ateista, typičtí lidé obvykle nevěřící v magii či nadpřirozeno. Ale je tomu tak opravdu? Najdeme mezi lidmi čisté skeptiky, kteří se nikdy o magické myšlení ani neotřou, nebo je to všechno mnohem složitější? Mechanismy, jakými se náš mozek vyrovnává se „světem tam venku“, se netvořily v posledních několika stech letech, ale v naší evoluční minulosti, a zdá se, že magické myšlení bylo po celou tuto minulost evolučně výhodné – je to taková naše „magická adaptace“. Podívejme se na ni, její historii i její funkci v moderní době z pohledu přírodních a kognitivních věd.

...