Tak za mě tu máme první skutečný skandál olympiády, a může za to Český olympijský výbor – ruku v ruce s Ministerstvem školství. Proč? Povězme si pohádku o podpoře talentované mládeže v této zemi; no, víte, o takové té věci, kterou se vláda holedbá ve svém programovém prohlášení a tak. Protože přece nechceme být montovnou Evropy, ale znalostní ekonomikou a tak. No znáte ty kecy, žejo?

Vzpomínáte ze svých školních let na oborové olympiády? Takové ty soutěže v chemii, biologii a dalších předmětech, které vám mohly přinést řadu zkušeností s oborem, ještě než jste jej šli studovat, setkání s lidmi s podobnými zájmy, ale u těch nejlepších i celý tábor s podobně naladěnými lidmi a nadšenými pedagogy, či dokonce zahraniční zkušenost? Oborové olympiády u nás mají tradici víc než půlstoletí a naši budoucí vědci s nimi slaví řadu úspěchů i na mezinárodním poli. Například už deset let v kuse odvážejí čeští žáci a studenti medaile z Mezinárodní biologické olympiády, přičemž letos byli stejně úspěšní jako Německo. A máme významný hlas i v organizaci, nakonec předsedkyní Mezinárodní biologické olympiády je momentálně „naše“ Lenka Libusová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde se věnuje vývojové biologii. Svůj post zrovna letos obhájila pro další dvouleté období1.

Biologická olympiáda je pro mnoho dětí z odlehlejších oblastí jedinou příležitostí, jak se potkat s lidmi podobných zájmů i s nadšenými pedagogy, a jak s využitím vždy nových a zajímavých materiálů značně prohloubit svůj zájem o obor.

Pokud byste si teď říkali, no jo, medaile a činovníci, z toho se nestřílí… Někteří z vás si už možná všimli, že se v posledních letech kolem podpory talentované mládeže trochu motám, byť v sousední soutěžní oblasti: pomáhám s vedením SOČek, pořádám semináře o vědecké práci pro středoškoláky, bývám v komisi Juniorské vědecké konference pořádané mojí alma mater a podobně. Ale zajímá mě samozřejmě celá tahle oblast, už proto, že studenti jsou individua s různými motivacemi a různými potřebami podpory. Někdo chce vědomostně soutěžit, a ponoří se u toho hluboko do nějakého oboru, někdo si chce raději udělat vlastní projekt, u kterého se též ponoří hluboko do oboru. A někdo další chce třeba na stáž do vědecké instituce a tak dále. Vím, že v určitých temných zákoutích podpory talentů nyní panují hesla jako „soutěživost škodí“, respektive spíš „soutěživost některým nevyhovuje, seberme ji všem“, ale s tím hrubě nesouhlasím: právě proto, že každý je jiný, nechme některým soutěže a jiným zase třeba stáže. A někomu všechno. Mně je jedno, kterou cestu ke vědě si talentovaní mladí lidé najdou, bereme všechny!

Ale… najdou? Je tenhle typ podpory k něčemu? Jak jsem psala výše, tahle oblast mě zajímá, a tak jsem třeba před nějakou dobou mrkla na historii biologických olympiád a jména, která se dobře umisťovala před lety. Jedna věc mě zaujala: Já ta jména znám, tedy ne úplně všechna, ale překvapivě mnoho! Ze spousty z nich jsou současní skvělí vědci a pedagogové Přírodovědecké fakulty UK. Účast v olympiádách je zřejmě motivovala nejen ke studiu oboru, ale i k tomu, aby v něm vydrželi, vynikli, a sami nyní pomáhali vědcům a pedagogům budoucím. Ano, přiznávám, nemám na to studii, ale můj soukromý odhad je: má to smysl!

Tak kde je teda ten skandál?

Inu… Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy už asi dva roky nepodporuje naše oborové olympiády plnou částkou a přestalo je oficiálně vyhlašovat: proč taky, jde nakonec jenom o naši budoucnost. Fakulty vysokých škol – jejichž účast jako garančního partnera je k vyhlášení nezbytná – si tudíž musejí shánět komerční partnery, kteří jim chybějící peníze dokryjí, pokud tomu teda nechtějí dát jen oficiální štempl a potom ruce pryč.

Samozřejmě, dalo by se to řešit i tak, že si budou mládežnici za svou účast platit – ostatně v zemi, mezi jejíž největší a nejpalčivější problémy ve vzdělávací oblasti patří obrovská nerovnost v přístupu ke vzdělání diskriminující děti z níže socioekonomicky postavených rodin, by mě to ani moc nepřekvapilo. Naštěstí organizátoři mají na svém místě srdce i mozek, takže podobné varianty nezvolili a raději hledají sponzory. Ale ouha, pro Český olympijský výbor, který drží právo na slovo „olympiáda“, je (zdůrazňuji znovu, že Ministerstvem v zásadě vynucená) účast komerčního partnera z celé vzdělávací akce pro mládež dělá akci komerční, a použití slova olympiáda v názvu se tak zapovídá2. Chemická, biologická, astronomická, zeměpisná… fuč. Pokud od svého názvu používaného od šedesátých let 20. století neustoupí, přijdou i o zbytek podpory Ministerstva tělocviku.

Průšvih se netýká zdaleka jen biologické olympiády, o které píšu spíše kvůli osobnímu omezenému rozhledu – jsem holt biolog –, ale i dalších olympiád zejména z oblasti přírodních věd. Ano, přesně z těch oborů, které máme jako stát zájem podporovat. I kdyby nám nešlo o ta děcka (jakože by jít mělo), podpora talentů (navíc bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí) je investicí do budoucnosti této země.

Zničení významné, obrovsky populární a zcela zjevně užitečné akce na podporu talentované mládeže, které se ministerstvu, žel, nepovedlo před těmi dvěma lety stažením části podpory, teď dokoná ve spolupráci s ČOV tím, k čemu je předtím samo donutilo. No není to krásné? Jasně, můžou se vzdát desítky let budované značky, která čirou náhodou odpovídá i International Biology Olympiad a dalším podobným typům soutěží v zahraničí. To jistě nebude problém. Ale co ještě můžou? Jaký klacek pod nohy přijde příště? Proč se naše země trvale snaží nejen talenty za žádnou cenu nepodporovat, ale vytrvale drtit snahy každého, kdo se to snaží dělat pořádně?

Nevím, jakou má Ministerstvo tělocviku motivaci touhu po vzdělání a úspěchu v nějakém oboru studentům ještě více znesnadňovat. Možná z jejich osnov vyplývá, že zdolávání téměř nepřekonatelných překážek utužuje charakter, nebo tak něco? Já vim, že ta odvolávání se na devatenácté století a podobné čachry s historií jsou většinou založené na nedostatečných znalostech právě té historie, na kterou se odvoláváme, ale nějak na mne ten duch starých časů dýchá tak mohutně, že přesně tuším, co že měl dnes k obědu: Naději na zlepšení.

A co se ČOV týče, docela by mě zajímalo, jak můžou mít práva na běžně používané slovo s cirka tři tisíce let starými kořeny. Přiznám se, že se v této oblasti nevyznám, takže se zcela vážně ptám těch, kteří by o tom mohli něco vědět: Nedalo by se to právně napadnout?3

  1. Zdrojem informací je mi zde profesor Jan Černý z Přírodovědecké fakulty UK, zejména tento jeho příspěvek: https://www.facebook.com/jan.cerny.9809/posts/pfbid024FToTApvDyKR6bYTMWUk6CkRE7aWKu2iX73NspZrZjfVwmaQ9tELcidc2wmH2S8al Ve věci vzdělávání talentů v rámci Olympiád, ale i co do zajímavé vědy a její popularizace jej doporučuju sledovat daleko za hranice tohoto příspěvku. A uniknout by vám neměla ani jeho skupina SCIENCE is beautiful ↩︎
  2. Podrobnosti viz dnešní článek na Seznamu: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-konec-skolnich-olympiad-vybor-nechce-aby-pouzivaly-slovo-olympiada-257211. A opět i post prof. Černého: https://www.facebook.com/jan.cerny.9809/posts/pfbid0n2j7yPYHFNCzJSyafJLDJu2TXUDqtyToa3kWC1M6MUnC6eFupkj3fP6DuXbtg6zFl ↩︎
  3. Než jsem článek dopsala, stihl o problému napsat i Deník N, který ve svém článku (https://denikn.cz/1490949/vyboru-vadi-olympiada-v-nazvu-vedomostnich-soutezi-jsme-nekomercni-haji-se-poradatele/) navíc přináší i seznam chráněných olympijských symbolů. Slovo „olympiáda“ mezi nimi každopádně nevidím, a vlastně netuším, proč má takovýto specifický zákon existovat. Může mi to někdo vysvětlit? ↩︎