Proč dnes řada maminek odmítá svoje potomstvo očkovat? Jedním z důvodů je patrně skutečnost, že už kolem sebe vidíme spíše výše uvedený mýtus, nežli potenciální děsivé následky našich „nevinných“ dětských nemocí.
Hliníku je sice ve vakcínách „tolik“, že dávku, kterou z nich děťátko přijme za rok svého života, výrazně překoná už jenom něco tak zoufale nezdravého, jako je mateřské mléko za stejné období*. Nežádoucí účinky očkování potom bývají zpravidla… vůbec žádné, občas mírné (zvýšená teplota například) a jen velice zřídka vážnější, ale přece jenom se o nich čas od času doslechneme. Očkovacích dávek se jen v naší republice ročně rozdá několik stovek tisíc, takže i maličké riziko nutně znamená několik případů komplikací. Ty jsou tak v očích rodičů přítomné, skoro hmatatelné, a obava z nich pochopitelná.
Katastrofální následky prodělání některých očkováním preventabilních nemocí jsou oproti tomu prakticky neviditelné. Rizika tu jsou: Tetanus může být smrtelný, stejně tak černý kašel, obzvláště pak u velmi malých dětí. Příušnice mohou vést u postpubertálních mužů k zánětům varlat a neplodnosti (u dívek k zánětu vaječníků), zarděnky způsobují potraty. Většina těchto nemocí s sebou přináší možné komplikace v podobě zánětů dýchacího ústrojí a mozku a ztráty či poškození některých smyslů (sluchu, zraku). Specialitou spalniček je takzvaná subakutní sklerotizující panencefalitida, progresivní zánět mozku vedoucí k postupné ztrátě motorických funkcí a k následné smrti obvykle do tří let od diagnózy.
„Fun fact“: Novorozenec, který se nakazil zarděnkami během svého nitroděložního vývoje, si do života může odnášet poškození zraku, sluchu, srdeční vady, mikrocefalii, poškození intelektu, zvýšené riziko cukrovky, schizofrenie, autismu či glaukomu. Mimo to může být infekční i po dobu více než jednoho roku a šířit tak riziko poškození vyvíjejích se plodů mezi všechny nastávající maminky, s nimiž se sejde např. v čekárně u lékaře. Zarděnky se šíří vzduchem, přímého kontaktu netřeba.
U malého počtu nakažených jedinců ročně se riziko komplikací pochopitelně nemá šanci projevit v plné kráse. Kupříkladu zmiňovaná subakutní sklerotizující panencefalitida se zřejmě u malých dětí vyskytne zhruba v jednom případu z 600 nakažených, čili ji v současných počtech cca do 100 nakažených souhrnně ve všech věkových kategoriích u nás naštěstí nepotkáváme. Co se ale stane, když kvůli klesající proočkovanosti naší populace počty nemocných opětovně vzrostou? Budou kolem nás umírat děti, které by zemřít nemusely?
Řada komplikací dětských nemocí zůstává našim zrakům skrytá, velmi viditelné jsou ale symptomy dětské obrny. Jistě, u některých dětí je průběh nákazy zcela asymptomatický (nemocný si ani není vědom, že u něj nákaza probíhá), u jiných se však projeví v plné síle. Celoživotní následky „lehčího“ průběhu nemoci znají někteří z autobiografické knihy Už zase skáču přes kaluže australského spisovatele Alana Marshalla, těžší průběh ani zkazky o něm už ale většina z nás nepamatuje. Přesto tu mezi námi stále žijí lidé, kteří si z poliomyelitického balíčku vytáhli nejkratší stébla – nákaza v dětském věku je do konce života odkázala na neforemné mechanické monstrum, takzvané železné plíce.
Rozhovor s Paulem Alexanderem, jedním z lidí, jimž železné plíce zachránily život, si můžete poslechnout ve facebookovém videu stránky Gizmodo, další informace pak naleznete v tomto článku.
Proč děsit nastávající a současné mladé rodiče takovými nepěknými příběhy, když tu při současném počtu nákaz dětskými nemocemi takové zásadní komplikace skutečně téměř nehrozí? Protože s klesající proočkovaností hrozit mohou. A protože když budou hrozit třeba až za 15 let, budou jejich synové riskovat neplodnost, a za 20 – 30 let budou jejich potomci v té době možná sami v očekávání. A protože u řady z těchto nemocí sice existuje prevence (vakcína), nikoli ale léčba (respektive pouze symptomatická). A protože i ta symptomatická léčba virových onemocnění s sebou může sama nést další rizika – například potenciálně smrtící Reyův syndrom.
Zlé farmafirmy na vakcínách jen rýžují prachy? Za celoživotní následky prodělaných nákaz a jejich komplikací vyrýžují více. Chcete-li je připravit o výdělek, doporučujeme očkování. Pokud tedy potřebujete jiný důvod než ochranu zdraví vašeho potomstva.
* Obsah hlinitých solí v dávce vakcín je pod 2 miligramy, přepočítáno na čistý hliník pod 1 miligram. Kojení za rok: 20 miligramů hliníku, v umělém mléce potom výrazně víc. Kolik z vás do dítěte vrazilo 20 vakcín za rok?
—
Zveřejněný text byl dříve publikován na facebooku za stránku Sisyfos – Český klub skeptiků. Autorkou jsem já. Některé informace stojí za to čas od času připomenout.
Napsat komentář